Rubrika: ZAČÁTEČNÍCI

  Zastavuje cvičení růst?

Často kladená otázka, na kterou není snadné nalézt správnou odpověď. Kde je pravda? Zastavuje cvičení růst anebo nezastavuje?

Uvedu fiktivní příklad: Jedinec začal cvičit jako začátečník v 15ti letech s výškou 170 cm. Cvičí s těžkými váhami po dobu tří let. Za tři roky se mu podaří přibrat 10 kg.

K tomuto příkladu mohu říci, že ke zpomalení růstu by mohlo snadno dojít. Jestliže celé tři roky byly základem tréninku těžké dřepy, těžké tlaky nad hlavou atd., je dost velká pravděpodobnost, že se tento jedinec připravil o několik centimetrů své výšky.

Někdo bude namítat, že je to nesmysl, že cvičení nezastavuje růst. To, ale netvrdím. Cvičení růst do výšky nezastaví, ale určitě ho svým způsobem ovlivní.

Naší výšku dědíme po rodičích, to je každému dané. Několik centimetrů je však možné ovlivnit. Záleží to především na vašem zdravotním stavu a výživě. Po Druhé Světové válce se například rodili děti, které v dospělosti neměly takovou výšku jaká se předpokládala. Velkou roli zde hrála nedostatečná výživa.

Co tedy ovlivňuje růst?

Musíte si uvědomit, že dlouhé kosti mají dvě klasické růstové chrupavky, které zajišťují za normálních okolností růst kostí do dálky.

Aby jste pochopili a možná i uvěřili, že k ovlivnění růstu kostí při nevhodně volených cvicích dochází, musíte pročíst níže uvedený text, který bude možná trochu obtížňejší na pochopení. Vše jsem se snažil velice zjednodušit tak, aby po přečtení tohoto článku bylo jasné, kde je pravda. U všech neznámých slov naleznete jejich vysvětlení.

Růst chrupavek probíhá dvěma mechanismy:

A) Apozicí (přirůstáním, přikládáním)
B) Intersticiální proliferací

Apoziční růst probíhá tak, že fibroblasty perichondria se dělením pomnoží a na ploše přivrácené do nitra chrupavky se mění v chondroblasty.

Chondroblasty začnou produkovat mezibuněčnou hmotu chrupavky a „zabudovávají“ se do novotvořené chrupavky. Od hlubokých vrstev perichondria tak přirůstají nové vrstvy chrupavky.

Intersticiální růst vychází z nitra chrupavky. Je typický pro mladé chrupavky s velkou plasticitou základní hmoty. Podstatou intersticiálního růstu je intenzivní dělení chondroblastů, které obklopuje jenom minimum vláken, takže se novětvořené chondroblasty vejdou do amorfní základní hmoty. Nové chondroblasty pak zahajují mohutnou produkci základní hmoty.

Zvyšování axiálního tlaku na růstovou chrupavku vede k omezení až k zástavě růstu kosti do délky. Snižování tlaku (k určité hranici) růst kostí do délky urychluje. Přetěžování růstových chrupavek (posilování - sport) vede k postupné zástavě růstu. (Proto jsou gymnasté obvykle menší postavy.)

Biomechanická charakteristika chrupavčité tkáně je obtížná. Z hlediska chemické stavby tvoří chrupavku ze 60% voda, a ze 40% bílkoviny. Z bílkovin připadá 60% na kolagen, a 40% na proteoglykany.

Chrupavka je heterogenní směs, která se těžko definuje. Maximální pevnost v tahu dosahuje u chrupavek hodnot, které odpovídají pouze asi 5% pevnosti kosti. Pružnost chrupavek je závislá na obsahu vody (hydrataci). Nelze ji proto obecněji stanovit - chrupavka se chová jako houba.

Tak jako v houbě, je i v základní hmotě chrupavky vázána voda jen velmi volně. Při zatížení dochází proto v iniciální fázi k poměrně rychlému vytlačení vody ze základní hmoty, a k změně tvaru chrupavky, např. k jejímu oploštění.

V následné fázi zatížení se uplatňuje vyšší rigidita vláknité komponenty základní hmoty, a tvar chrupavky se již téměř nemění. Toto chování zatížených chrupavek je velmi významné především pro biomechaniku pohybujícího se kloubu (tření) a pro chování meziobratlových destiček.

Otázkou však zůstává jak poznat, že své tělo přetěžuji, kde je ta hranice. Lékaři často doporučují nezvedat těžké váhy nad hlavu, jistě k tomu mají svůj důvod. Dá se tedy říci, že růst do výšky je především ovlivněn břemeny tlačícími ze zhora na kostru těla.

Prakticky by to potom mohli být tyto cviky: Dřepy a všechny tlaky nad hlavou. Z výše uvedeného textu vyplívá, že lékaři nedoporučují cvičení mládeži s těžkými váhami.

Raději do svého tréninku nezařazujte těžké dřepy a těžké tlaky nad hlavu. Těžké cviky například pro procvičení bicepsů, by růst kostí neměl tak ovlivňovat.

Zde je ovšem vyšší riziko přetížení bederní páteře a úponů bicepsů.

Zvedání předmětů nad hlavu má další nevýhodu. Jakmile cvičíte tlaky jednoruček nebo s velkou činkou nad hlavou přetěžujete ramenní klouby.

Ramenní kloub není totiž stavěn na práci nad hlavou.

Rameno se dostává do silné rotace, což je pro ramenní kloub jedna z nejhorších pozic. Nejsilnější rotace nastává u tlaku za hlavou, který nedoporučuji vůbec cvičit. Riziko poranění krční páteře zde také značně stoupá. Všimněte si, že starší cvičenci tento cvik vůbec raději necvičí!

Jak tedy bezpečně cvičit?

Především s rozumem. Jestli vám je 15 či 16 let nic stejně nenaženete. Většině lidí začínají svaly pořádně růst až po dvacítce. Na druhou stranu se růst svalů a celkově kostry zvýší zvýšeným příjmem kvalitních živin, které jsou v kulturistice základem.

Vysvětlení odborných termínů

Fibroblasty (fibrocyty)

Jsou nejběžnější a zároveň nejvýznamnější buňky vaziva. Rozdíl mezi fibroblasty a fibrocyty je především funkční, ale i jejich stavba je odlišná.

Chondroblasty (chondrocyty)

Základní buňky všech typů chrupavek, které syntetizují a produkují vláknitou a amorfní mezibuněčnou hmotu.

Kloubní chrupavka (hyalinní chrupavka)

Je nejrozšířenějším typem chrupavky v těle. Je tvrdá, hladká a křehká a ve slabších ploténkách je i průsvitná. Kloubní - hyalinní chrupavka tvoří konce žeber, pokrývá kloubní hlavice, tvoří skelet hrtanu, průdušnice, bronchů a vytváří část podkladu nosu.

Mezibuněčná hmota

Mezibuněčná hmota je prostor, ve kterém probíhá látková výměna chrupavek.

Kolagen

Základem každého vlákna je bílkovina kolagen, která je tvořená menšími vláknitými molekulami tropokolagenu.

 

 

 

2017 © Vseokulturistice.cz – Všechna práva vyhrazena.